HRISTOZOV AND OTHERS v. BULGARIA

• Judgment Date: 13 November 2012
• ECLI: ECLI:CE:ECHR:2012:1113JUD004703911
• Respondent State: Bulgaria
• Date: 13 November 2012
• Application Number: 47039/11;358/12
• Court: Fourth Section (European Court of Human Rights)
• Counsel: EKIMDZHIEV M. ; BONCHEVA K. ; CHERNICHERSKA G.
• Applied Rules: 2;3;8;8-1;35
• Official Gazette Publication: [object Object]

© Ministry of Justice of the Czech Republic, www.justice.cz. [Translation already published on the official website of the Ministry of Justice of the Czech Republic.] Permission to re-publish this translation has been granted by the Ministry of Justice of the Czech Republic for the sole purpose of its inclusion in the Court’s database HUDOC.

© Ministerstvo spravedlnosti České republiky, www.justice.cz. [Překlad již zveřejněný na oficiální webové stránce Ministerstva spravedlnosti České republiky.] Povolení k opětnému zveřejnění tohoto překladu bylo uděleno Ministerstvem spravedlnosti České republiky pouze pro účely zařazení do databáze Soudu HUDOC.

Anotace rozsudku ze dne 13. listopadu 2012 ve věcech č. 47039/11 a 358/12 – Hristozov a ostatní proti Bulharsku

Senát čtvrté sekce Soudu rozhodl v poměru pěti hlasů ku dvěma, že odmítnutím státních orgánů povolit v případě stěžovatelů trpících smrtelnou chorobou použití léků, které nebyly v Bulharsku schválené, nedošlo k porušení článků 2 (právo na život) a 3 (zákaz mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení) Úmluvy. V poměru čtyř hlasů ku třem potom rozhodl, že v daném ohledu nebyl porušen ani článek 8 Úmluvy (právo na respektování soukromého a rodinného života).

(i) Okolnosti případu

Za stížnostmi podanými k Soudu stálo deset stěžovatelů, z nichž devět (vyjma matky jednoho ze stěžovatelů) trpělo rakovinou v její závěrečné fázi. Čtyři stěžovatelé přitom zemřeli krátce po podání stížnosti k Soudu. Poté, co stěžovatelé neúspěšně využili konvenční metody léčby rakoviny, byli na specializované klinice v Sofii informováni o existenci protirakovinného léku vyráběného kanadskou společností. Ačkoliv používání léku nebylo podle informací poskytnutých výrobcem doposud schváleno v žádném státě, v některých státech bylo již umožněno tzv. „použití ze soucitu“. Jednomu ze stěžovatelů byla takto léčba poskytnuta opakovaně a bezplatně v Německu, další pokračování v léčbě si však stěžovatel nemohl dovolit pro tamější vysoké životní náklady. Zmiňovaná kanadská společnost následně sdělila bulharskému Ministerstvu zdravotnictví své odhodlání v Bulharsku předmětný lék, jehož výzkum se nacházel v před-klinické fázi testování, poskytovat zdarma pro pacienty, u kterých selhaly konvenční způsoby léčby rakoviny. Stěžovatelé se povolení k použití daného léku dožadovali u orgánu státní správy příslušného k dohledu nad kvalitou, bezpečností a účinností léčiv. Jeho odpověď byla však zamítavá s tím, že použití produktu, který v daném momentu nebyl schválen v žádném jiném státě a jehož testování doposud nedospělo do klinické fáze, by bylo v...